neděle 22. 2.
info Komediální hra se zpěvy popisující způsoby a zvyky gay komunity, jak se po staletí vyvíjely. Mark Ravenhill: DOMEČEK PRO BUZNIČKY (u Matky Kapavky) Režie: Daniel Špinar, Překlad: Daniel Špinar a Petr Kolečko, Hudba: Matthew Scott, Dramaturgie: Marie Špalová, Scénografie: Lucia Škandíková Hrají: Eva Salzmannová, Rudolf Stärz, Ondřej Novák, Marcela Holubcová, Martina Sĺúková, Vladimíra Striežencová, Richard Fiala, Josef Wiesner, Michal Kern, Tomáš Kobr DOMEČEK PRO BUZNIČKY (u Matky Kapavky) je komediální hrou se zpěvy popisující způsoby a zvyky gay komunity, jak se po staletí vyvíjely. V režii Daniela Špinara, jednoho z největších talentů nejmladší české divadelní generace, se rozehrává vrstevnatý příběh jedenadvaceti postav ve dvou paralelních časových pásmech. V historické linii se vracíme do Londýna začátku 18. století, kde v letech 1700 až 1730 fungovalo několik desítek tzv. molly houses, zábavních podniků pro gay menšinu, v nichž probíhaly travesti show, ale nebyly výjimkou ani imitace svateb nebo simulované porody dřevěných panenek a podobně. Do kontrastu k této bezstarostné a pestré zábavě staví Ravenhill obraz současného Londýna roku 2001. Také zde jsme svědky zábavy skupiny gayů, která však nepřekročí hranice povrchní konverzace, sledování porno videa s konzumací kokainu. Inscenace počítá s výraznou výtvarnou složkou, jejíž autorkou je scénografka Lucia Škandíková. Její realizace má proporce monstrózní výpravné podívané a barevné extravagantní show. Ravenhill poprvé ve své kariéře až muzikálovým způsobem pracuje s hudební složkou, jejímž autorem je Matthew Scott, takže jsme svědky velkolepé podívané se zpěvy a tancem. Hra měla premiéru v roce 2001 v Královském Národním divadle Lyttelton a díky obrovskému úspěchu byla přenesena na West End do Aldwych Theatre. MARK RAVENHILL je ikonou britské dramatiky, patří k nejvýraznějším představitelům nejmladší britské generace divadelních autorů. Jeho prvotina Shopping and fucking , uvedená v premiéře v září 1996 v produkci souboru Out of Joint a slavného Royal Court Theatre, se dokonce stala nejproslulejším dílem tzv. „cool“ dramatiky. |
|