Stereolab třetího tisíciletí“, z jejichž sonické palety si sedla na zadek nejprestižnější hudební periodika NME, Loud and Quiet, Clash nebo The Quietus. Předskakovat bude domácí shoegazový objev DIV I DED, nominovaný na cenu Vinyla.

Halucinogenní pop, co svými sonickými krásami spolkne čas. Alespoň se to tak jeví, když se posluchač nechává unášet proudem ozvěn, rozostřených kytar, schizofrenních dvojhlasů a vesmírné elektroniky – totiž fragmentů, jež média v zápalu ovací odkázala na vlivy skupin Cluster, This Heat, Warpaint a především Stereolab. Kapela z jižního Londýna Virginia Wing ale svým debutem Measures of Joy odkazuje na úzkost a odlidštěnost toho reálného každodenního světa. S tak vybroušeným rukopisem se na mediální scéně zákonitě muselo něco stát. Dne 3. listopadu roku 2014 poslala trojice ve složení Alice Merida Richards, Sam Pillay a Sebastian Truskolaski směrem k posluchačům debutové album Measures of Joy, vydaném na Fire Records – a tímto gestem jednoduše spustila mediální lavinu. Na svých papírových stránkách i v online rubrikách chtěl mít „Sterolab třetího tisíciletí“ každý. Každý chtěl zdánlivě nepopsatelnou hloubku uzavřeného světa, světa radosti, změřit na vlastní pěst. NME se ve své recenzi skutečně vyřádilo: „Třpytivý sci-fi pop skladby ‚World Contact‘ tryská skrze červí díru plnou zvukových triků a zvratů, zatímco něžný refrén extatické ukolébavky ,Juniper‘ je Mary Poppins s plnou lžící halucinogenů.“ The Quietus šel ještě dál: „Virginia Wing nepochází z klidné školy dream-popového eskapismu. Stejně jako Broadcast nebo Stereolab disponují stejnou vrozenou schopností zdánlivě pozastavit čas a vesmír, kdy jakékoliv množství stylistických meditací – v tomto případě cyklický repetitivní rock, syntetikou řízený shoegaze a devadesátkovou hauntologii – halí do naléhavého pocitu nerušeného klidu.“ Odkazování na kapely jako Stereolab a Broadcast je na místě. Oficiální zdroje připojují ještě skupiny Cluster a This Heat – z odkazu první čerpá britská trojice zvukovou hloubku a od druhé si bere podmanivý rytmus. Z mladší generace hudebních skupin se svou zadumanou psychedeličností blíží Warpaint, naivním zpěvem The Vivian Girls a snivou elektronikou Beach House. Žádnou z jmenovaných formací však nenapodobuje. Debut je svéráznou mozaikou pozoruhodných detailů – mluvených a šeptaných pasáží, halucinogenních ozvěn i kytarových riffů, při jejichž poslechu se dere na mysl nejslavnější post-punková kapela Joy Divison. Palác Akropolis se tak 6. dubna promění v říši zvuků, v níž se čas dostává za hranice pozornosti. A to už od předkapely DIV I DED. Skupina nominovaná na cenu Vinyla v kategorii Objev roku na svém loňském debutu Born To Sleep spojuje melancholický pop Cocteau Twins s kytarovým noisem, typickým pro uskupení shoegazingové exploze pozdních osmdesátých let. Multiinstrumentalista Filip Helštýn a zpěvačka Viktorka Marksová, k nimž se později připojil ještě baskytarista a VJ Ondřej Mikula a audiovizuální umělec Štěpán Brož, možná překvapí svými kořeny ve Frýdku-Místku, v němž hudební scéna prakticky neexistuje. Svou hráčskou vyzrálostí však vysílají do světa jasný vzkaz: s frýdecko-místeckým shoegazem je třeba počítat!

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.