Sun Ra Arkestra Genius ze Saturnu kterým se inspiroval John Coltrane, MC5 i Sonic Youth. Jeden z hudebních vizionářů 20. století, pianista, kapelník a skladatel, Sun Ra (1914–1993) pocházející ze Saturnu, spojoval avantgardní jazz s převratnými myšlenkovými Koncepty. Kult slunce převzal z antiky od Egypťanů a své umělecké jméno si vybral podle egyptského boha slunce Ra. Druhým pilířem jeho někdy až provokativního myšlenkového systému byly vesmírné cesty, před půl stoletím velmi žhavé téma. Sun Ra se prohlašoval za mimozemšťana, který přišel na Zem ze Saturnu. ,,Nikdy jsem nechtěl být součástí planety Země, jsem z jiné dimenze- a na zemi jsem protože lidé mě tu potřebují” vysvětloval Sun Ra a své kosmické teorie dokumentoval divokými podiovými kostýmy, které kombinovaly křiklavé barvy s futuristickými kovovými maskami.

Avantgarda ze Saturnu V pražském Paláci Akropolis jazzový SUN RA ARKESTRA pod vedením pětadevadesátiletého saxofonisty Marshalla Allena, který byl členem souboru už od roku 1955 a stále udržuje původní pojetí s pro bigband nezvyklou dynamickou interpretací využívající řízené improvizace. S tou přišel geniální pianista a skladatel Herman Poole Blount, který se po druhé světové válce přejmenoval podle egyptského boha slunce na Le Sonyho Ra.V repertoáru jsou ale vedle jeho klasických skladeb Discipline 27-II, Velvet, Dreams Come True a Space Idol také nové kompozice členů souboru nebo Hocus Pocus Fletchera Hendersona. Sun Ra narozený v roce1914 patřil k největším inovátorům a revolucionářům jazzu 20. století. Říká-li se o Milesi Davisovi, že byl o krok před všemi, tak Sun Ra byl nejméně o dva, ne-li o tři. Byl jedním z prvních jazzmanů, možná vůbec prvním, který využíval syntezátory. Jako jeden z prvních bandleaderů zdvojoval nástroje a uplatňoval prvky free jazzu i polyrytmy s dunivými kmenovými bubny. Jeho význam ale překračoval hranice jazzu, často směrem k vážné hudbě. Obdivoval Rachmaninova a Šostakoviče a pracoval s clustery. Inspiroval nejen detroitské rockery MC5, kteří hráli jeho Straship, a mnoho experimentálních rockových kapel v čele se Sonic Youth. Jeho show částečně vycházející z afrických tradic ovlivnila pojetí koncertů Clintonových Funkadelic i Zappových Mothers Of Invention. V době, kdy jazzmani vystupovali v saku a snažili se působit co nejseriózněji, si na sebe navlékl podivné lesklé hábity ovlivněné staroegyptskými róbami. Inspirován prvními nesmělými krůčky ve vesmíru a sci-fi tvrdil, že nepochází ze Země, ale ze Saturnu. Zdůrazňoval africké kořeny černošských muzikantů, i když nakonec radikální černá hnutí 60. let zavrhl a jejich vůdce označil za loutky. Dávno před boomem nezávislých společností si také vydával desky sám na vlastním labelu nazvaném příznačně Saturn. Pokud se někdy mluví o totální hudbě, Sun Ra by byl asi jejím nejlepším představitelem. Dokázal přijít s ohromujícím nasazením a zahrnout do svého projevu širokou škálu stylů od bigbandového swingu a bopu přes improvizaci, divoké zvukové experimenty s prvními syntezátory, až po postupy vážné hudby nebo melodie z Disneyho snímků. Nešlo však nikdy o chladnou kalkulaci eklektika. Jeho hudba pulsovala, byla plná energie s kmenovými bubny a zemitosti původního rhythm and blues i spiritualitou gospelu, jehož vliv je zřetelný zejména ve zpěvu. V jazzu patří mezi nejpřednější postavy nejen mezi inovátory jako je Cecil Taylor, Ornette Coleman nebo John Coltrane, ale i mezi bandleadery, když navazoval na Fletchera Hendersona, u něhož začínal. Takoví Art Ensemble of Chicago a Lester Bowie by bez něj nikdy nepřišli se svou hudbou. A jeho vlastní výraz zůstává živý i skoro dvacet šest let po smrti. V souboru totiž působí řada dlouholetých spolupracovníků Sun Ra v čele s Marshallem Allenem, který po desetiletí vedle dechovou sekci Arkestra. Když hraje na elektronický dechový nástroj EVI (Electronic Valve Instrument), občas to připomíná divoké kvílení syntezátorů pod rukama Sun Ra. V současné Arkestra, která natočila koncertní album Live At The Paradox hraje i tenorsaxofonista Charles Davis, který se objevil na raných albech, jako byl Super-Sonic Jazz a s legendárním pianistou spolupracoval od roku 1955. Dalším veteránem je flétnista Danny Ray Thompson, který s ním hrával od 60. do 80. let stejně jako basista Juini Booth. Altkař Knoel Scott se Sun Ra hrával na konci 70. let a od roku 1980 byl členem Arkestra i tenorsaxofonista Yahya Abdul Majid. Barytonsaxofonista Rey Scott a percussionista Elson Nasciment se stali členem bandu na konci 80. let. Ne všichni ale s ním působili bez přerušení, Allen, který hraje na dvou stovkách nahrávek Arkestry, představuje výjimku. Sun Ra se neustále vyvíjel, často měnil obsazení, a když s někým byl nespokojen, prostě ho vyhodil. Vystoupení Arkestra sice přichází se zpožděním, ale i tak umožní poznat přístup jedné z klíčových postav jazzu dvacátého staletí. Po tuzemských koncertech Cecila Taylora a Anthonyho Braxtona tak bude obraz různých přístupů k improvizaci doplněn.

Alex Švamberk

Přijíždí soubor, kterým se inspiroval John Coltrane, MC5 i Sonic Youth. Jeden z geniálních hudebních vizionářů 20. století, pianista, kapelník a skladatel, Sun Ra (1914–1993) pocházející ze Saturnu, spojoval avantgardní free jazz s převratnými myšlenkovými koncepty: zatímco hráči jiných big-bandů stáli jak přikovaná k zemi a očima viseli na notových pultech, Sun Ra se svými hudebníky neustále komunikoval očima i nonverbálními signály, byl průkopníkem svobodné, ale organické improvizace. Hlásal dynamičnost místo strnulosti, a i když jeho přínos nebyl nikdy plně doceněn, jeho hudba oslovuje už čtvrtou generaci posluchačů. Jeho orchestr pokračuje už druhou dekádu po jeho smrti, současným vedoucím je téměř devadesátiletý Marshall Allen, který byl dlouholetým vedoucím saxofonové sekce Sun Ra Arkestra.

Ansámbly nesoucí jména slavných hudebníků, které objíždějí mainstreamové festivaly dlouho po jejich smrti, budí oprávněné podezření – to je ale v případě Sun Ra Arkestra zcela zbytečné. Jazzoví znalci potvrdí, že Sun Ra byl unikátním hudebním vizionářem 20. století. Hlásal dynamičnost místo strnulosti, do světa big-bandů vnesl kolektivní improvizaci, své hudebníky interaktivně vedl nonverbálními signály, a to už od padesátých let, kdy v Chicagu začal vystupoval s ansámblem nazvaným Solar Myth Arkestra.

Kult slunce převzal z antiky od Egypťanů a své umělecké jméno si vybral podle egyptského boha slunce Ra. Druhým pilířem jeho někdy až provokativního myšlenkového systému byly vesmírné cesty, před půl stoletím velmi žhavé téma. Sun Ra se prohlašoval za mimozemšťana, který přišel na Zem ze Saturnu. „Nikdy jsem nechtěl být součástí planety Země, jsem z jiné dimenze – a na zemi jsem protože lidé mě tu potřebují,“ vysvětloval Sun Ra a své kosmické teorie dokumentoval divokými podiovými kostýmy, které kombinovaly křiklavé barvy s futuristickými kovovými maskami. Podívejte se na legendární film Space is the Place Kritika tvrdí, že Sun Ra byl prvním jazzovým hudebníkem, který použil elektrické klávesy a který svým kompozičním ztvárněním kosmických cest o patnáct let předstihl mnohem slavnější skupiny typu Weather Report. Saxofonovou sekci jeho Arkestra řídil Marshall Allen, veteránská postava světového jazzu. Allen si udržuje plnou tvůrčí sílu i ve svých 95 letech a je současným vedoucím ansámblu, který vystoupí v Akropoli ve čtvrtek 23. května.