Ideologický vznik skupiny se datuje k 1. 1. 2000 pět minut po půlnoci. Na pódiu plzeňského hudebního klubu Divadlo Pod lampou před několika okamžiky do- hrála kultovní punková skupina Požár mlýna a právě její tři členové, baskytarista Jirka „Frigo“ Sýkora, bubeník Petr „Bejdžán“ Bejlek a zpěvák Míra „Prasopes“ Cisler, si na baru připíjí na nové tisíciletí a při této příležitosti zakládají, zatím pouze teoreticky, skupinu, která by podle představ zakládajících měla hrát ska. Pouze z lásky k této muzice, kterou tak pěkně všichni tři trpěli. Od představ k realizaci tohoto pošetilého nápadu utekl půlrok a na podzim roku 2000 začaly první nesmělé zkoušky tělesa, které o hraní na druhou dobu nemělo ani tušení. S o to větším nadšením se výše zmíněná trojice, doplněná o kytaristu Jirku Kyliše, tenorsaxofonistu Štěpána Slezáčka, pozounistu Michala Sloupa a klávesistu Honzu Mráze, pustila do sehrávání a studování několika převzatých písní, aby zjistila, jakže se to vlastně hraje. To, že cesta nebude dlážděna hlavami klasiků tohoto žánrů bylo jasné od počátku. Dalo se to vytušit z životního postoje Tleskačova zakladatelů a jisto bylo při prvních vlastních písních, které tematicky nepříliš zapadaly do jamajské škatule a navíc byly dosti podpořené neumětelstvím členů souboru. Všechno je ale překonatelné, stejně jako zkušební podmínky, ve kterých tyto písně vznika- ly a zoufalý nedostatek muzikantů, kteří měli vyztužit páteř a přibarvit, zatím, dosti šedivý náčrt budoucího obrazu kapely. Záhy se k lopotě zúčastněných přidává altsaxofonista Pavel Halík a mladičká, teprve patnáctiletá, zpěvačka Olinka Konopíková, která se jen těžko srovnávala s mužskou přesilou a občasnými vulgarismy v textech obsažených. Po desetiměsíčních útrapách se vyčerpaným muzikantům narodilo přenošené dítě v podobě prvního koncertu. Kde jinde, než v Divadle Pod lampou pro 200 (!) občanů. Inu, nikterak se to dlouho dopředu netajilo a každý z členů má dost známých. Aspoň v tom je výhoda vícehlavých souborů. V létě se, konečně, kapela zakulacuje na deset perzón a přichází poslední posila, trumpetista Karel Kolesa. Začíná se koncertovat čím dál častěji, čím dále od rodné hroudy, úroveň hudebních výkonů prudce stoupá a převzatá tvorba je pouze drobnou ingrediencí. V zimě roku 2002 se loučí kytarista Jirka Kyliš a předává „žezlo“ strakonické posile Vladimírovi Barešovi. V tomto složení je odehrán, pro kapelu, zásadní koncert na Litoměřickém kořenu v létě 2003, kde byl soubor lapen do sítí hudebního vydavatelství Black Point a pod jehož křídly na jaře 2004 vydává své debutové album „Ska z Česka“. Název tohoto alba naprosto přesně vystihuje styl, který těleso produkuje. Po dokončení desky odchází od skupiny „právěvystudovaný“ zubař a tenorsaxofonista Štěpán Slezáček, by se věnoval dentistickému řemeslu. Ovšem v kurzu jsou právě rovnátka a „rovnátkářů“ jako šafránu. Snad je dílem osudu, že oboru se vyučuje právě v Plzni a tak kapela mezi sebou staronového člena opět přivítala. Druhá deska vychází na konci roku 2006 opět pod křídly vydavatelství Black Point Music pod názvem „Na předměstí Bory. Na konci roku 2008 ze skupiny opět odchází tenorsaxofonista Štěpán a je nahrazen novou krví Patrikem Havlánem. Počátek roku 2009 se nesl ve znamení příprav a realizace historicky prvního klipu skupiny Tleskač a to k písni „NAFOUKANEJ CHLAPEČEK“ a také záznamu koncertu v pražském Paláci Akropoli (unor 2009), který vyšel v druhé polovině roku 2009 na oficiálním DVD. Autorem klipu je režisér Jiří Andrle a produkci obstaral Ondřej Urbanec. V prosinci 2009 skupina Tleskač přichází se svým prvním koncertním dvd+cd Tleskač – Jan Tleskač Story (Live at Akropolis) [DVD, CD] 2009. Největší síla souboru tkví – samozřejmě mimo skvělých instrumentálních a pěveckých výkonů – ve vtipných českých textech a silné podiové prezentaci, což potvrzuje solidní návštěvnost koncertů. Na dvd nenajdete jenom skvěle sestříhaný koncert z Akropole, ale i klip a nějaký ten veselý report z backstage. Oficiální křest DVD se uskutečnil 28. 1. 2010 v plzeňském Divadle pod lampou.